Lehce dobrodružná koalí výprava
V pátek byl sraz v pět v klubovně. Před námi byla konečně zas jedna koalí výprava...V klubovně jsme ale našli jen dopis a dvě hromádky věcí... Evík a Mechy, které výpravu připravovaly, nikde. V dopisu stálo: "Rozdělte se na dvě skupiny, jak vám to bude milé, a určete, kdo bude bílý a kdo černý. Po rozdělení spolu skupiny nemluví. První skupina by měla stihnout vlak v 17:40. Jíst smíte pouze, když prostřete ubrousek."
Dlouho se řešilo, jak se rozdělit, nakonec to skončilo holky x kluci. Stříhali jsme ve skupinkách, kdo si bude stříhat s druhou skupinkou o barvu ;o) Kdo prohraje bude černý, protože musí hned sebrat hromádku a jít na vlak... Prohrály jsme. Naše hromádka obsahovala šátek-ubrousek, papírové koule, provázek, celty a obálky s instrukcemi. Rozbalily jsme první obálku a zjistily, že máme jet do Zbečna. Jen jsme vlezly do vlaku, už jsme prostíraly ubrousek.
Ve Zbečně jsme zjistily, že máme jít po červené ke zřícenině hradu Jenčov. Staly se z nás loupežnice, které se chystají oloupit obchodníky. Po cestě jsme se dokonale ztratily, ale protože jsme šikovné, brzy jsme se zase našly ;o) a dorazily k cíli kousek před zříceninou. Tam jsme se sešly s Evíkem a Mechy, které nás odvedly k úžasné chatičce v lese.
V teple a pohodlí srubu jsme se najedly a když byl čas, vyrazily jsme klukům naproti, abychom je mohly přepadnout a oloupit o jejich zboží. Když jsme na ně v úkrytech čekaly přes hodinu, nechaly jsme jim vzkaz, jak se dostanou do chaty a tu jsme po návratu do ní prohlásily za loupežnické doupě.
Jak jsme pak zjistily, měli dokonalou taktiku, jak na nás vyzrát. Když počkají před hranicí herního území dostatečně dlouho, budeme unavené, nebudeme tolik ve střehu a jim se podaří projít bez větších ztrát...
V chatě jsme pak ještě jedli, povídali, hráli na kytaru, posedávali i polehávali a někteří už spali. Poslední šli spát ve tři. Vylézt na vysokou palandu, to nebylo jen tak. Už proto, že nahoře byl nízký strop... Ráno jsme uvařili čaj, najedli se a vyrazili na zříceninu. Tam jsme podle cedule "Pokud chcete pomoci hradu, vyneste nahoru kámen" pomohli a usadili se na nejvyšším bodě hradu. Objevily se rukavicové dvojičky ;o)
Cestou zpět jsme se stavili u pramene nabrat vodu a když jsme pak v chatě poklidili, sbalili si věci a zanechali své obrázky ve zdejším vzkazníku, vyrazili jsme směr Nižbor. Vzali jsme to cestou necestou podél potoka, přes který jsme museli několikrát přehopkat. Ale nakonec jsme došli do Nižboru. Někteří sedli na vlak domů a zbytek si nechal batohy v úschovně a šel ještě na zámek podívat se na úžasnou výstavu o Keltech. Potom jsme se domů pustili i my... Byla to moooc povedená výprava... :o)
