Vltava s rovery
V době od 3. do 7. srpna se z Koal stali vodomilové... Sešlo se nás celkem 15 a společně jsme sjížděli řeku Vltavu z Vyššího Brodu do Boršova nad Vltavou. Měli jsme půjčené nafukovací lodě (Pálavy) a jednu laminátovou trojloď, která patřila Žigimu. Ještě večer jsme si věci z batohů přebalili do barelů, které jsme pak vozili stále s sebou na lodi. Abychom se s vodou řádně sžili, byl už to odpoledne malý trénink na klidnější vodě u kempu. Večer se každý rozešel po svém. Někdo se šel najíst do hospody ve městě, já s Janičkou jsme zpívaly s půlkou hospody v kempu. Byla tam i basa vyrobená z barelu, dřevěné latě a provázku - funkční. A hráli tu ti samí lidé, jako když jsem tu byla před měsícem se školou.
Ráno přijeli ještě Pafča, Jarda a Tomáš a všem přivezli oranžové plastové píšťalky ;o) Když jsme sbalili stany, vypluli jsme. Velmi brzy se objevil první jez. Nikdo se necvaknul, tyhle lodě jsou snad nepotopitelné. Bez problémů a vesele jsme dopluli až do Rožmberku, kde nás čekal další kemp. Večer jsme se vydali do města, kde jsme obsadili hospůdku u vody se stolem akorát pro nás, a společně popřáli Markétce k narozeninám. Taky jsme vylezli na hrad, ale na noční prohlídku, kam jsme chtěli, jsme se již nedostali. Z Rožmberku do Českého Krumlova to bylo kousek dál než předchozí den, ale přesto jsme to zvládli bez potíží. Po cestě jsme potkali další dva jezy, ale jelo se dobře.
Večer jsme vyrazili do města a cestou jsme skoukli jezy, které nás zítra čekají. Český Krumlov je nádherné město, hlavě v podvečer, kdy je už osvícené. Zamířili jsme na náměstí, kde už nás někteří čekali v Maštali. Je to moc pěkná hospůdka zaměřená na steaky. Když jsme poseděli, povečeřeli a popili, šlo se zas dál. Někdo rovnou ke Krumlošovi, někdo fotit noční Krumlov a já, Janička, Anička a Evík na procházku osvětleným městem. Fotily jsme, lezly do oblouků mnohapatrového hradního mostu a kochaly se krásou okolo. Potom jsme zamířily za ostatními do hospůdky U Krumloše. Je to maličká kostrbatá hospůdka s výbornými topinkami, kde na lístku mají pohádku o Krumlošovi - "Žila byla, v jednom starém domě v Českém Krumlově malá myška. Jednoho krásného dne, nevíme kdy, spadla do mísy pro psa. To víte. Mísa byla velká, myška nemohla vylézt a tak žrala a žrala až se z ní stal Krumloš." Než jsme šli spát, povídala nám Janička pohádku o Dlouhém, Širokém a Bystrozrakém... Anička usnula hned na začátku a já přišla o šťastný konec :o(
Ráno jsme se napapkali, sbalili a vyjeli vstříc městu Krumlov - tentokrát po řece. Vltava se městem kroutí sem a tam a je přerušena čtyřmi jezy. Těsně za Krumlovem jsme zastavili na oběd. Naše skupinka šla do pivovarské Formanky, kde jsme si dali pořádně do nosu. Až jsme se báli, že lodě půjdou ke dnu...
Protože se nám s Janičkou nechtělo čekat na zbytek, vypluly jsme pouze rychlostí proudu na další cestu. Loď jsme nepoháněly ani neřídily a nechaly jsme ji pouze unášet řekou. Cestou nás také potkali "cukeťáci" a darovali nám čtvrtku jejich drahocenné cukety...
Do Zlaté Koruny jsme příliš nepospíchali. Obzvlášť čtyři lodě jsme se svázaly do voru, jak jsme občas dělávali, a podávala se na něm nová delikatesa zvaná Janiččiny piškoty. Těsně před jezem ve Zlaté Koruně jsme lodě rozvázali z voru a svázali do mašinky, naše loď byla třetí. Takto jsme pluli do šlajsny a pískali o sto šest ze dvou důvodů - za prvé) všichni nám koukejte zmizet z cesty, blbě se to ovládá; za druhé) máte tu na co koukat... Jistí dva blbci první důvod nepochopili, a tak nám trochu pochroumali ovladatelnost této mašinky. Taky jsme nedomysleli některé vlivy fyziky, a tak se nám lodě těsně pod jezem trochu sešrotovaly k sobě. Naše loď vjela na tu největší vlnu bokem a já z ní vypadla... Ono se vůbec celé ty čtyři dny lodě necvakaly a jen lidi padali z lodí... Ve Zlaté Koruně jsme se opět rozpojili. Někdo pokračoval dál, někdo si předtím zašel na něco dobrého a někdo - my - si zašel do kláštera. Prohlídky nebyly, ale dalo se dostat alespoň na nádvoří a taky bylo otevřeno do jedné místnosti. Velmi jsme se pobavili při lavičkových fotech... ;o)
Naše tři lodě pak pokračovaly do Dívčího Kamene samy. Velkou část cesty jsme prozpívali. K večeři se pekly buřty na ohni. Tentokrát šel spát celý náš stan hromadně, abychom všichni slyšeli pohádku. Nakonec jsem jí ale měla soukromou, protože jak Anička, tak Žigi usnuli ještě před jejím začátkem.
Poslední den naší plavby jsme zahájili samostatnou prohlídkou zříceniny Dívčí Kámen. Byla tam samozřejmě naše klasická čtveřice - dvě lodě. Když jsme si pořádně prohlídly hrad, vrátily jsme se zpět. Odtud jsme pak pluli do Boršova, kde jsme vrátili lodě, přebalili věci z barelů do batohů a odebrali se na vlak do Prahy. Cestou se povídalo, prohlížely se fotky a taky se dost spalo... Nikdo se neutopil, přivezli jsme si nového nafukovacího kamaráda Larse a bylo to prostě super :o)
