Silvestr Srbsko 2011/2012
Stejně jako loni a několik let předtím jsme i letos na Silvestra zamířili do Srbska, kde jsme v místní skautské základně strávili celkem šest (27. 12. 2011 - 1. 1. 2012) krásných dní.
Kdo nechce nebo neumí číst, fotky a videa jsou dole 
Pro mě akce začala opět nákupem. Tentokrát se mnou jela Verča 1 a dokonce se to ani nedozvěděla půl hodiny dopředu, jako loni Míša 
. Každopádně jí tímto moc děkuji - pomohla mi jak fyzicky, tak duševně - dvě a půl hodiny nakupování o samotě by mohly mít na mou mysl značně devastující dopad 
.
Letos se nám to rozjíždělo trochu pomaleji - první noc nás bylo jen pět: Jana 2, Verča 1, Žigi, Župan a já. Absolovovali jsme již tradiční souboj s plynovým kotlem, který ale tentokrát podlehl spíše soustředěnému psychickému nátlaku spojených sil Županových a mých, než kráse přítomných slečen, které si tentokrát místo morální podpory zapalovačů kotle vytyčily za cíl co nejvíce podupat koberec 
. K večeři byla bramborová kaše s párkem, přičemž jsme zjistili, že jsme nevzali žádné šťouchadlo na brambory. Ať žije improvizace. Po večeři jsme ještě koukali na film Barva kouzel, natočený podle knih Terryho Pratchetta.
Během druhého dne se náš počet zvýšil na jedenáct. Navštívili jsme lom Na Chlumu, kde jsme prošmejdili, co se dalo. A pak Žigi našel zkratku . Strmou strží jsme to vzali ke vstupu do jeskyně, kterou jsme samozřejmě neopomněli důkladně prozkoumat. Bylo v ní hodně pavouků a motýlů. A taky nás. Pak jsme pokračovali (nebo mám spíše napsat 'vrávorali, padali a po zadku sjížděli' ? ) dál k Berounce a podél ní k lomu Alkazar. U rozcestí na Svatý Jan jsme si dali svačinu, během níž jsme se ale museli poněkud uskromnit díky drobné početní chybě při určování potřebného množství májek . Na Alkazaru jsme prolezli několika štolami a opět si prohlédli zabetonovanou chodbu, kde by měl být uložen jaderný odpad z ústavu v Řeži. Začínám si říkat, že jestli tam půjdeme ještě párkrát, opravdu začneme svítit .
Třetí den byl poněkud náročnější, zato zajímavější. Viděli jsme travertinové kaskády, Kodskou jeskyni, Kodu, vrch Damil nad Tetínem a v samotném Tetíně hned dvě vyhlídky, z nichž jedna byla hrad (zajímavé, že? ). Na hradě jsme potkali pána od místních jeskyňářů, který nám řekl spoustu zajímavých věcí o okolí, jeskyních, a taky nás pozval, ať jdeme osmého ledna s nimi kopat . Vyprávění bylo sice zajímavé, ale na hradě celkem dost foukalo, takže jsme se za chvíli klepali zimou, což nakonec většina lidí vyřešila návštěvou místní hospody za účelem zahřátí. Mě a několika dalším se ale kouřový opar zase tolik nezamlouval, a tak jsme se rozhodli zahřát spíše pohybem. Slezli jsme Tetínskou roklí dolů k Berounce, přičemž někteří z nás si cestou zavzpomínali na Roháče: v rokli je totiž třeba zlézt skálu vedle vodopádu pomocí řetězu. Pak následoval rychlý pochod soumrakem domů, kam jsme dorazili už za tmy. Za čas dorazila i druhá polovina, která zůstala v hospodě. Navečer pak naše řady vydatně posílil příjezd Hároše, Janičky a spol., čímž náš počet vzrostl na astronomických 21. Zároveň se akce stala mezinárodní, protože s Lukášem dorazil i Viky, který k nám přiletěl až z Brazílie. Určitě především kvůli tomu, aby mohl s námi trávit Silvestra .
Čtvrtý den patřil návštěvě akvaparku v Berouně. Ne všichni sice byli celý den a ne všichni šli do bazénu, i tak je to ale oproti loňsku silný skok. Dokonce jsme museli u pokladny chvíli čekat, protože neměli dost čipů . Počasí bylo celý den nic moc: poprchávalo a silně foukalo, takže cesta nebyla příliš příjemná a zpátky jela značná část lidí vlakem
A přišel Silvestr. Procházka byla opět náročnější, protože se jednak vyčasilo a jednak jsme se 'maličko' zamotali někde nad Hostimí při hledání vyhlídky na svatojanskou skálu a klášter pod ní. Vyhlídku jsme ale nakonec našli a máme z ní krásné fotky. Pro Vikyho tenhle výlet ale musel být opravdu 'nezapomenutelný' zážitek . Pak jsme sešli do údolí ke klášteru a prohlédli si kostel a místní léčivý pramen. Také jsme prakticky odzkoušeli, kolik lidí se vejde na jeden pařez . Cestou zpátky jsme se rozdělili, protože několik slečen nenápadně navštívilo medovou výstavu ve Svatém Janu. Později jsme k velkému zklamání od oněch slečen zjistili, že tam prý nalévali medovinu ... tak snad příště .
Po návratu započaly oslavy. Jako minulý rok dorazili Evík s Jírou, takže i se započítáním těch, kteří do té doby odjeli, nás přes Silvestra bylo 22. Hrály se různé deskové hry, fotbálek a samozřejmě na kytaru. Po slavnostním přípitku následoval další kulturní program, zakončený vystoupením dívčího sboru, jehož součástí jsem byl i já . Poté byl odpálen soukromý ohňostroj, tentokrát o něco pestřejší a hlavně adrenalinovější - to když se jedna z raket místo na oblohu vydala směrem do obecenstva .
Ihned po skončení ohňostroje většina lidí vyrazila na tradiční novoroční procházku na Karlštejn. Ta byla samozřejmě plná kulturních i sportovních zážitků (zpěv ubrány hradu, koupání v Berounce, běh na rychlost u silničního radaru v Karlštejně ...). Vrátili jsme se kolem půl páté a většina z nás zvolila expresní linku přímo do spacáku.
A tak skončil další, účastí silně nadprůměrný, lehce mezinárodní Silvestr. Nezbývá, než konstatovat, že to byla skvělá akce se samými skvělými lidmi, a doufám, že příští rok se všichni sejdeme znovu a opět si to pořádně užijeme .
Fotky na rajčeti
Video (vyhlídka Tetín)
Video (pařez ve Svatém Janu)
Video (Hároš, Lukáš a jejich kytary - na žádost Hároše skryto)
